Svalová nerovnováha

    Svalová nerovnováha také nazývána svalovou dysbalancí je způsobena nesprávným povětšinou jednostranným zatěžováním nebo vadným držením těla. Po určité době se svaly se na jedné straně téhož kloubu zkrátí, a tudíž brání normální pohyblivosti opačné straně. Důležité je svaly, jež jsou náchylné ke zkracování protahovat (svaly šíje, beder, prsní, ohybače kyčle, svalstvo nohou). A naopak na svalovou sílu je nutné dbát u svalů břišních, zádových, hýžďových. Tímto rozdělením jsme se dostali k rozdělení svalů dle typu funkce na dvě základní skupiny. Dle nutnosti protahování či posilování, tonické a fázické svalstvo.

    Tonické svaly jsou na rozdíl od svalů fázických odolnější vůči únavě, infekcím a mají lepší regenerační funkci. Skládají se z vyššího podílu vláken, jež dokáží pracovat dlouhou dobu (červená svalová vlákna). Často u nich dochází ke zkrácení, proto je nutné tyto partie protahovat. Ke zkracování dochází zejména v případě, pokud převezmou funkci některého oslabeného fázického svalu. (Ochablé břišní svalstvo nadměrně zatěžuje vzpřimovače páteře.) Zkrácení do určité míry ovlivňuje jejich pohyblivost a také zvyšují riziko poranění šlach, kloubů či vazů. Často se tonické svaly nazývají také posturální či antigravitační pro svou posturální a statickou funkci.

• Do skupiny tonického svalstva řadíme lýtkové svaly – dvojhlavý a šikmý sval lýtkový, přitahovače stehna, přímé svaly stehenní, hamstringy, napínače stehenní povázky, vnější rotátory kyčle – hruškovitý sval, bedrokyčlostehenní svaly, čtyřhlavý sval bederní, dvojhlavé svaly pažní, spodní vlákna širokého svalu zádového, podlopatkový sval, spodní vlákna velkého svalu prsního, bederní a šíjové vzpřimovače páteře, horní část trapézového svalu, zdvihač lopatky, svaly kloněné a kývač.

    Fázické svalstvo má tendenci k ochabování. Dokáže se rychle aktivovat, vyvinout rychlost a sílu, ale také se rychleji unaví. Svůj největší podíl má na rychlých lokomočních pohybech. Skládají se z většího podílu rychlých vláken (bílá svalová vlákna). Tyto svaly mají tendenci k ochabování, tedy při nedostatečném zatěžování dochází k přebrání této funkce svaly tonickými, proto je třeba je posilovat.

• Do této skupiny řadíme přední holení svaly, vnější a vnitřní hlava čtyřhlavého svalu stehenního, hýžďové svaly, vnější i vnitřní sval břišní svaly, přímý a šikmý sval břišní, horní vlákna velkého svalu prsního, trojhlavý sval pažní, vnější rotátory paže – malý sval oblý a podhřebenový, zadní část svalu deltového, horní vodorovná vlákna širokého svalu zádového, přední pilovitý sval, mezilopatkové svaly - rombické svaly a střední a spodní vlákna trapézového svalu, rotátory páteře, vzpřimovače hrudní páteře a flexory krku.