a její uplatnění v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni ZŠ

Skoliotické držení těla a skolióza

Základní příčiny – porušení zásad správného držení těla, oslabení svalstva trupu, jednostranné zatěžování svalstva trupu.

Zásady vyrovnávání – zajisti pohyblivost a rozvoj páteře ve všech směrech symetrickými cviky, posilovat svalstvo břišní a zádové, zajistit rozvoj hrudníku posilováním dýchacího svalstva.

Vhodná cvičení – procvičování páteře ve všech směrech (otáčení a kroužení trupu, předklony, úklony, záklony), cviky pro posílení břišního svalstva, dechová cvičení, cvičení visová.

Nevhodná cvičení – jednostranná zátěž (asymetrická) cvičení, dlouhodobé pochody se zvýšenou zátěží, zvedání a nošení těžkých břemen, skok do hloubky.

Didaktické pokyny – pamatovat na správné sezení, chůzi, využívat nošení předmětů na zádech, při stoji rozložit hmotnost těla na obě dolní končetiny, při cvičení dbát na správné dýchání, kontrolovat pravidelně nesouměrnost postavy (výšku ramen, vychýlení lopatek boků či páteře).

    Rozdíl mezi skoliotickým držením těla a skoliózou: skoliotické držení je funkční porucha páteře bez rentgenologicky prokazatelných změn v postavení páteře (obratlů). Skoliotické držení se prokazuje bočním vychýlením páteře v čelní rovině, kterou lze svalovým úsilím vyrovnat. Ve stoje se vychýlení projevuje různou výškou ramen, lopatek a boků. Naopak skolióza je jedna z nejtěžších ortopedických vad v dětském věku, která je rentgenologicky prokazatelná deformita páteře se změnami v její struktuře.

Obrázek uvádí ve své knize Didaktika zdravotní tělesné výchovy (2014) autor Kopecký.